logo_DN2.gif (1322 bytes)

námět, scénář a režie Kryštof Hanzlík
(s použitím motivů ze středověké legendy "O bráně spravedlivých" )

producent Hana Jarošová
kamera Juraj Šajmovič
zvuk Radim Hladík jr.
střih Jan Svoboda
hudba Petr Hapka
trikový výtvarník Boris Masník
výtvarník dekorací Jiří Sternwald
grafický design Radek Bakeš
masky Jiřina Pahlerová
kostýmy Petra Jáchimová
výprava Josef Calta
casting Halina Šebesťáková

hrají

Johana Anna Kárníková
Hans Petr Hapka
Otec Michal Dlouhý
Strejda David Matásek
Róza Simona Peková
Líza Hana Horová
Náčelník Oldřich Vlach
Doktor Pavel Vondruška
Pošťák Jiří Pecha

v dětských rolích

Jirda Luboš Matějka
Emil Jan Štindl
Eva Petra Černá
Kristián Kryštof Hanzlík jr.

Distribuce v České republice a na Slovensku Space Films

Na výrobě filmu se podílely společnosti :

ACRUX entertainment

Česká televize, tvůrčí skupina Kateřiny Krejčí a Ivanky Průchové

Film vznikl za podpory

Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

 

" A tehdy popálený jal se promlouwati k bratrům ostatním o wjecích tajemných, jaké na obloze byly k uwidjení.
Kruh swjetelný rozlohou dworu podobný a wjec divná v tom kruhu k zemi padala.
A popálený pak zwjedavostí silnou veden byl k té wjeci.
A stalo se mu uwidjet dívku, jíž pronásledoval,
zmizeti v tom kruhu ..."

Legenda praví, že swjetlo jest bránou spravedlivých a nehodní oslepeni budou.
Legenda praví, že brána čeká a znovu se otevře.

 (Úryvek z “Legendy o bráně spravedlivých” neznámého autora)

 

 

Do Nebíčka

Prázdninové dobrodružství o síle přátelství a záhadách kolem nás

 

"Chtěl jsem napsat něco o vztahu nás rodičů ke svým dětem.
O tom, že děti mají stejné problémy jako my, jenomže často narážejí na hostejnost.
O hlouposti, která nesouvisí s věkem, neboť je věčná.
O ztrátě někoho blízkého.
A o velké bolesti, která - pokud je sdílena - stává se menší,
a pokud je pochopena může se změnit v radost."

Kryštof Hanzlík
(autor scénáře)

Příběh :

Dvanáctiletá Johana přijíždí na venkov, aby strávila část prázdnin u svého strýce.
Jsou to už třetí prázdniny od smrti její matky a její otec ji teď poprvé opouští na delší dobu.
Johana je tu zpočátku nešťastná, ale postupně se začíná se svým strýcem Arnoštem sbližovat.
Navazuje i vztahy s partou místních dětí, zvláště s poněkud nesmělým Jirdou.
Je zde však tajemný stařec - Hans.
Žije ve starém opuštěném domě a stejně jako Johana, i on věří v jiné, mimozemské životy.
Legenda ve staré kronice vypráví o existenci takových životů přímo v místech,
kde žije. Johana se vydává hledat jejich stopy.
A stará legenda postaví Johanku před volbu mezi otcem a cestou, po které možná odešla její matka.

 

Johana :

Spala sem jako šípková Růženka, mami...
A ty si vodletěla... bez rozloučení...
Možná to tak má bejt...
já vim... brečely bysme a brečely...
Až by z toho byl slanej rybník...
A člověk se má smát, když to jen trošililičičku de...
Chtěla sem tě hledat... ale nevěděla sem kde...
Táta mi koupil spoustu knížek vo vesmíru...
Taky věří, že seš někde jinde...
Jenomže ten netrefí ani na konec Prahy... znáš ho...
Neni lehký se vo něj starat... Pořád jenom pracuje...A nemá na nic čas...
Pamatuješ, jak si mě vždycky zdvihla do vejšky a řikala : Beruško, beruško, kam asi poletíš?
Teď letim někam, kde vůbec nechci bejt... A táta mě tam nechá samotnou...

(úryvek ze scénáře)

I. Geneze

Objevem středověké legendy v polorozpadlé kronice, v zaprášeném skladu jednoho mimopražského antikvariátu,
začíná dlouhá a pečlivá literární příprava projektu "Nebíčko".

V létě 1995 vzniká 1. Verze scénáře, jakýsi “stopadesátistránkový náčrt” budoucího projektu.

Na základě připomínek svých blízkých spolupracovníků přepisuje autor druhou verzi.
Začíná vznikat látka, která se vzdáleně podobá konečnému tvaru.

Na podzim téhož roku spolupracuje autor s Vladimírem Michálkem
na filmu Zapomenuté světlo (jako pomocný režisér).
Na stařičkém notebooku dopisuje v hotelovém pokoji třetí verzi, které se bude úspěšně ucházet
o grant Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Začátkem roku 1996 vzniká produkční společnost ACRUX,
jejímiž zakladateli a společníky jsou Kryštof Hanzlík a ing.Hana Jarošová - výkonná producentka projektu.

Je vytvořen okruh nejbližších spolupracovníků, kteří se zapojují do přípravných prací.
Ke kameramanovi Juraji Šajmovičovi se přidávají výtvarníci Jiří Sternwald a Boris Masník.

Vzniká čtvrtá verze scénáře a Halina Šebesťáková, zkušená castingová režisérka,
rozbíhá rozsáhlé výběry dětských představitelů.

Počátkem jara je dokončeno herecké obsazení i výběr motivů pro natáčení.

Koncem května je dokončena pátá verze a na nátlak kameramana začíná natáčení.

Díky tomu je film natočen do začátku července a má překrásnou letní atmosféru i přesto,
že léto 1996 patřilo mezi nejodpornější léta konce tisíciletí.

Červenec a srpen tráví režisér se střihačem Janem Svobodou.
Teprve čtvrtá verze střihu je oba uspokojí a mohou začít závěrečné práce.

Nastupuje zvukař Radim Hladík jr., aby obstaral zvukovou složku filmu.

Díky možnostem digitální zvukové postprodukce jsou některé výsledné zvuky skládány až ze čtyřiceti stop.

Petr Hapka skládá svou geniálně jednoduchou a přitom působivou hudbu.

Boris Masník dokončuje triky a konečně, začátkem prosince je film smíchán v barrandovském studiu Evropa.

II. Realizace

Ani jeden blbý záběr...

(motto, které si Juraj Šajmovič poznamenal na první stránku scénáře)

 Jura je medvěd, který umí čarovat. Od začátku jsem věděl, že chci jeho.
Cestou na natáčení se vždycky podrobně vyptává,
jak to budeme dělat a já mu ukazuju svoje čmáranice a nečitelné poznámky.
Potom začneme a je to jak jitro kouzelníků.
Všechno se to děje velmi samozřejmě a rychle.
A Jurajovy denní práce potom vypadají jako obrazy mistrů.

Kryštof Hanzlík

 

Původní rozpočet projektu byl 16.5 miliónu korun.
V průběhu realizace se náklady o něco zvýšily, ale celková suma, jak tvrdí producenti,
nepřesáhla magickou hranici low-budget filmů.

Kromě účelové dotace ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie
ve výši 7 miliónů se na výrobě filmu podílela Tvůrčí skupina
Kateřiny Krejčí a Ivanky Průchové z České televize,
která poskytla věcné plnění ve výši 3 miliónů korun (laboratoře, technika, postprodukční provozy atd.).

Finančně nebo věcně film podpořily firmy Centrum českého videa,
ARAL, UPS technology, CITROEN, DELL, PEPSI COLA, TEXPRESS, LINE ART,
SENS Advertising, MOUSEHOUSE a další.

Za zmínku stojí i kontakty s mimogalaktickým koproducentem,
o kterém režisér tvrdí, že se významně podílel na realizaci některých scén.

Výtvarník Jiří Sternwald najezdil tisíce kilometrů a vyfotografoval desítky míst než nalezl ta správná.

Jak už je u filmu zvykem, každé z nich bylo někde jinde.

Mlýn strýce Arnošta byl v Kunějově u Jindřichova Hradce,
tajemná krajina s Hansovým domem byla ve Valeči na Karlovarsku
a samotná vesnička s koloniálem je ve skutečnosti pila u vsi Borotín na Táborsku.

To vše kladlo zvýšené nároky na tvůrce, protože propojení všech prostředí
a udržení tajemné letní atmosféry bylo nutností, bez které by film nedržel pohromadě.

Ani herecké obsazení se nerodilo lehce a v okamžiku,
kdy byl obsazen celý film, stále ještě chyběla role Hanse.
Režisér od začátku všem tvrdil, že pro roli Hanse není v Čechách herec.
Padala různá jména, hledalo se na Slovensku i v Polsku
(jedním z herců, o kterém se vážně uvažovalo byl např. František Pieczka).

V jedné z diskusí mezi kameramanem a režisérem padlo jméno Petra Hapky.

Režisér s producentkou vyrazili na Okoř. Při jejich třetí návštěvě Petr Hapka roli přijal.

“Bylo to jako noční můra. V okamžiku, kdy jsem Petra uviděl, věděl jsem, že on je Hans.
Hrál si zrovna se svým synem Mikulášem a všechna ta lidskost,
něha i starost o své blízké z něj úplně vyzařovala.
A já se strašně bál, že tu roli odmítne...”

(K.Hanzlík)

Petr Hapka nakonec roli přijal a ujal se i hudební stránky filmu.

 

III. Zajímavosti, čísla, informace

Natáčení trvalo necelých čtyřicet dní.

Bylo vytočeno téměř 25.000 metrů filmového materiálu KODAK VISION.

Filmový štáb vypil přes 1.000 litrů kávy a více než 4.000 litrů jiných tekutin, vesměs od firmy Pepsi cola.

Během natáčení nebylo ublíženo žádnému zvířeti, kromě pavouka sekáče,
který vlastní neopatrností přišel o dvě nohy.

Dětští představitelé téměř nezlobili a s trochou nadsázky lze říci, že ani nic nezdemolovali.

Michal Dlouhý se kvůli své první tatínkovské roli nechal ostříhat, zarůst a zhubnul o deset kilogramů.
Když se dostavil v této podobě do divadla (navíc s brýlemi, jejichž nošení trénoval),
nebyl svými kolegy poznán a málem neodehrál představení.

Hana Horová ztratila při pádu do potoka stříbrný prsten, který zřejmě nebude nikdy nalezen.

Střihač Jan Svoboda vypotřeboval přes 600 metrů velmi drahé zahraniční lepící pásky
(a téměř 250 metrů režisérových nervových vláken).

Zvukař Radim Hladík jr., syn legendárního kytaristy, dosud nedokončil vysokoškolské studium.

Mužem, který mu v dokončení FAMU brání je proslulý ex-barrandovský zvukař
J.Moudrý (přezdívaný též Rychlodabing).

Na výrobu pavučin bylo spotřebováno přes půl hektolitru toluenu.

 

Záběr, ve kterém automobil Citroen ZX Break turbo diesel sjíždí nuselské schody
byl natočen reálně - bez použití trikových a podpůrných prostředků (s výjimkou alkoholu a zavřených očí).

Při natáčení detailních záběrů s propelerem museli být někteří herci
(zejména děti a P.Vondruška) přidržováni dvoučlenným protivětrným komandem.

Roli televizního kameramana ztvárnil grafik Radek Bakeš
(autor labyrintu a celého grafického layoutu projektu),
který původně přijel jenom proto, aby zapůjčil žlutý Citroen pro představitelku Rózy Simonu Pekovou.

Simona Peková zastavila v rozporu se scénářem automobil o zeď Hansova domu,
takže obsazení grafika je formou mimosoudní kompenzace.

Petr Hapka je ve skutečnosti mnohem mladší než postava, kterou ve filmu ztvárňuje.

Režisér důsledně tajil své kontakty s mimogalaktickým koproducentem,
takže nikdo z filmového štábu do poslední chvíle nevěděl, kde bude brána bolesti a jestli vůbec bude.

Nikdo neměl odvahu informovat Jiřího Pechu,
že jeho smrtonosně vyhlížející pády proběhnou vždy mimo záběr filmové kamery
(režisér trval na dokončení pádů kvůli autentičnosti zvuku).

Představitelka Johany Anička Kárníková nevěří na mimozemšťany (její škoda).

Při natáčení scén s německými vojáky nebyly použity ostré náboje.

 

Během natáčení nedošlo k žádné veselé příhodě.

IV. Kdo je kdo

Kryštof Hanzlík
datum narození : 4.5. 1962
Po gymnáziu (Hellichovka), nastoupil v roce 1980 na Barrandov jako asistent režie,
kde zůstal (ve funkci pomocného režiséra) až do roku 1990.
Spolupracoval mj. s M.Zábranským, Z.Troškou, B.Hoskinsem, M.von Trotta, A.Moskalykem, J.Krejčíkem.
V letech 1985 a 1986 se neúspěšně pokoušel o přijetí na FAMU.
Při druhém pokusu se tak pohádal s přijímací komisí, že rezignoval.
V letech 1987-1990 studoval na Filosofické fakultě UK kulturologii, kterou nedokončil.
Debutoval filmem Poslední přesun (1995).
Do nebíčka je jeho druhým autorským projektem

 

Juraj Šajmovič
datum narození: 27.4.1932
vystudoval Školu uměleckého průmyslu v Bratislavě, absolvoval v r. 1955
v letech 1955-61 studoval na FAMU obor kamera
v roce 1962 nastoupil do Československého armádního filmu
zde zůstal do roku 1972
1972-86 - na volné noze, poté nastoupil do Krátkého filmu
Filmografie :
Smrť sa volá Engelchen - r: Ivan Balaďa
Archa bláznů - r: Ivan Balaďa
Golet v údolí - r: Zeno Dostál - J.Š. vyhrál Českého lva za kameru
a další filmy

Seriály:
Sanitka - r:J. Adamec
Dobrodružství kriminalistiky - A. Moskalyk

Jiří Sternwald
datum narození : 29.2.1960
vystudoval UMPRUM : obor - architektura, scénografie,
absolvoval v r. 1988
v roce 1989 nastoupil do Laterny Magiky jako výtvarník, zde zůstal až do roku 1994
pracoval v Národním divadle:
Růžový kavalír - r: Juraj Herz, Labutí jezero - r: Vlastimil Harapes, Někdo to rád - r: Libor Vaculík
Spolupracoval i v jiných českých a slovenských divadlech např: Brno, Plzeň, Košice.
U filmu začínal jako as. architekta
Jak si zasloužit princeznu - r:Jan Schmidt, Drákulův švagr - r: Karel Smyczek
jako architekt pracoval:
Cesta peklem - r: Martin Holý
Do nebíčka - r: Kryštof Hanzlík
V roce 1992 spolupracoval na EXPO Sevilla v českém paviloně

 

Jan Svoboda
datum narození: 4.6.1952
vystudoval strojní průmyslovou školu v r. 1981
poté nastoupil jako asistent na Barrandově
Filmografie: střihač
Proč - r: Karel Smyczek
Sedm hladových - Karel Smyczek
Příběh 88 - Zuzana Zemanová
Král kolonád - Zeno Dostál
Trhala fialky dynamitem - Milan Růžička
Hotýlek v srdci Evropy - Milan Růžička
Čas sluhů - Irena Pavlásková
Corpus Delicti - Irena Pavlásková
Žabí král - Juraj Herz
Jak si zasloužit princeznu - Jan Schmidt
Kráva - Karel Kachyňa atd.
 

Radim Hladík jr.
datum narození: 15.5.1971
vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu, FAMU - obor zvuk (studuje šestým rokem)
Filmografie - mistr zvuku: Amerika - r: Vladimír Michálek, Poslední přesun - r: Kryštof Hanzlík
Zapomenuté světlo - r: Vladimír Michálek, Do nebíčka - r: Kryštof Hanzlík

Michal Dlouhý
datum narození: 29.9.1968
vystudoval Státní konzervatoř v Praze, absolvoval v r. 1989
tři roky byl na volné noze, v roce 1992 nastoupil do Činoherního klubu
nyní hraje roli zabijáka ve hře Zabiják v režii Michala Langa
hrál v televizních pohádkách, nejvíce v rolích prince
Ve dvou letech si zahrál ve filmu Už zase skáču přes kaluže (r. Karel Kachyňa)
S tímto režisérem také spolupracoval na filmu Láska mezi kapkami deště .
filmy po r. 89
V erbu lvice - r: Ludvík Ráža
Černí baroni - r: Zdenek Sirový
Jak chutná smrt - r: Milan Cieslar

 

David Matásek
datum narození: 14.2.1963
vystudoval Státní konzervatoř v Praze, absolvoval v r. 1982
na volný noze až do roku 1991, poté nastoupil do divadla Komedie
nyní hraje ve hře Tři sestry v režii Michala Dočekala
do podvědomí diváků se zapsal v roli Kendyho ze známých sérií Básníků - r: Dušan Klein
jiné film. role:
Zámek "Nekonečno" - r: Antonín Kopřiva
Ta naše písnička česká - r: Vít Olmer
V 80. letech hrál v hudební skupině Orlík.

 

Hana Horová
datum narození: 4.3.1976
vystudovala Střední zdravotnickou školu - obor :zubní laborantka
nyní pracuje jako modelka pro agenturu Miss Models
většinou spolupracuje s českými návrháři, ale předvádí modely také v zahraničí -
Rakousko, Německo, Anglie, Francie
malá role ve filmu Válka barev - r: Filip Renč

 

Simona Peková
datum narození : 13.2.1956
vystudovala JAMU, absolvovala r. 1981
První angažmá získala v divadle Husa na provázku,
v roce 1982 přešla do divadlaBratří Mrštíků.
Hrála jak role komediální, tak role dramatické.
Moliére - Tartuffe (role: Doryna)
Vevodkyně valdštejnských vod ( Maří Magdaléna)
Nejraději vzpomíná na hru Kdo zabil Jessi ( režie Vladimír Morávek) podle předlohy
knihy Marshy Normanové - Dobrou noc mami, kde si zahrála hlavní představitelku Jessi.
Filmografie:
r: Oskar Reif - Postel
Vladimír Michálek - Zapomenuté světlo
V současnosti je ředitelkou Nadace Archa Chantal

 

Oldřich Vlach
datum narození: 3.7.1941
vystudoval DAMU, absolvoval v r. 1966
První angažmá získal v divadle Na zábradlí,
kde pracoval s režiséry E. Schormem, J. Grossmanem atd.
v roce 1990 přešel do divadla Na Vinohradech
spolupracoval s předními českými režiséry
Jiří Menzel - Vesničko má středisková
Na samotě u lesa
Zdenek Sirový - Outsider
Cesta na jihozápad
Karel Kachyňa - Smrt krásných srnců
a spousta dalších filmů
divadelní role: Macbeth, Hamlet - r: E. Schorm atd.

 

Jiří Pecha
datum narození: 12.11.1944
koncem 70. let vystudoval JAMU
po absolvování nastoupil do divadla Večerní Brno
poté byl rok v divadle v Uherském Hradišti
v roce 69 nastoupil jako kulisák do divadla Radost
na JAMU se seznámil s Bolkem Polívkou,
kde založili s ostatními studenty Husa na provázku
nyní hraje v divadle Bolka Polívky a v divadle Husa na provázku
v Huse hraje ve hře Král Lear v režii Evy Tálské roli krále Leara
seriály: Bylo nás pět - r: Karel Smyczek
Garáž - r: Milan Steindler
filmy : Zapomenuté světlo - r: Vladimír Michálek
Lotrando a Zubejda - r: Karel Smyczek atd.
vystupoval také v pohádkách pro TV

 

Pavel Vondruška
datum narození : 15.11.1925
vystudoval AMU - obor: dirigování - absolvoval v r. 1950
operní režie a dramaturgie - absolvoval v r. 1951
po vystudování nastoupil jako dirigent v Armádě uměleckého souboru
poté dirigoval např. Moravská filharmonie v Olomouci
Státní opera v Ostravě
Hudební divadlo v Karlíně
Orchestr činohry Národního divadla
Jako herec v amatérském souboru zvítězil v r. 1969 na soutěži Jiráskův Hronov
ve hře Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho,
kde v režii Aloise Millera hrál hlavní roli doktora Burkeho.
Poté nastoupil do Divadla Járy Cimrmana
hrál ve filmech Svěráka a Smoljaka
např:Marečku, podejte mi pero r: Oldřich Lipský
Jára Cimrman ležící spící r: Ladislav Smoljak
v trilogii Slunce, seno … r: Zdeněk Troška
Kolja r: Jan Svěrák atd.
pro TV NOVA hraje v úspěšném televizním seriále Hospoda. 

 

kontakt  :

acrux3.jpg (8364 bytes)

 

ACRUX s.r.o.
Pod vilami 27
140 00 Praha 4

obrazová verze video ukázka fotografie
česky  anglicky   japonsky